Hradec Králové je město s velkou architektonickou tradicí, není proto divu, že i v jeho okolí se najdou podobné unikáty, i když jiného, než funkcionalistického stylu. V jedné z místních částí města, obci Piletice, se do dnešních dnů zachovala původní unikátní patrová roubená stavba, Šrámkův statek.
Piletice jsou vesnice středověkého původu patřící v pobělohorském období k majetku smiřického panství. Usedlost čp. 6, Šrámkův statek, si nechal postavit statkář Jiří Šrámek na počátku 19. století, jak dokládá nápis na záklopovém prkně pod štítem.
Na základě popisu smiřického panství z roku 1765 a zápisu v josefovském katastru můžeme předpokládat, že ve 3. čtvrtině 18. století existovala na stavební parcele čp. 6 zástavba náležející k panskému dvoru. Okolo roku 1793 získal vrchnostenský majetek Jiří Šrámek a usedlosti čp. 6 se pravděpodobně ujala jeho dcera Marie. Toto datování vyplývá z nejstaršího zápisu k dotčenému objektu v gruntovních knihách, který byl 18. února 1794 zaknihován: „Léta Páně 1793 dne 15. června majíce Jiří Šrámek famíliji od dvora Piletického pocházející, při který se nachází pod 45 měr vorných rolí, pak luk, zahrad, pastviny pod 21 měr na dědičnost pod nájem, kteroužto famíliji on Jiří Šrámek svej dceři Marii, když toto potřebovat bude, postoupí a odevzdá se všema případnostmi a povinnostmi k dědičnému užívání za sumu jakožto hotovou na její podíl za 400 zl.“. (Petr Švihlík, Adalbertinum)
Statek byl po dlouhou dobu své existence spjat s rodinou Šrámků, a proto je pro něj zažitý název Šrámkův statek.
Jiří Šrámek byl zřejmě v tehdejších Pileticích velmi pronikavou a podnikavou osobností, takže se mu podařilo pro rodinu celý vrchnostenský majetek získat. Výše zmíněná Marie se poté v dalších letech zřejmě objektu fakticky ujala. Vzhledem k tomu, že ale záhy zemřela, v čp. 6 začal neoficiálně a bez zápisu hospodařit Jiříkův syn Václav. Když Jiří Šrámek na přelomu let 1813 a 1814 zemřel, přešel statek v roce 1817 na základě jeho poslední vůle definitivně na Václava a po něm na jeho děti. Zajímavé je, že posledními majiteli statku byli „tuplovaní“ Šrámkovi, neboť slečna Šrámková si vzala pana Šrámka.
Dům je velký, patrový, převážně roubený, přičemž přízemí je zčásti zděné a zčásti roubené, patro je v celém rozsahu roubené. Tradiční obdélný půdorys (19x7,5 m) je orientován ve směru severozápad - jihozápad. Ke vstupnímu průčelí přiléhá po celé délce pavlač s profilovanými sloupky a bedněným zábradlím. Dveřní a okenní otvory mají masivní trámkové rámy, které jsou součástí roubených stěn. Zdivo je převážně kamenné, plášťové, z nepravidelných plochých kamenů (opuka). Dřevěnou stavbu, která je dílem mistra tesaře Vacha z Černilova, lze považovat v dané době za moderní.
Vstupním prostorem domu je síň, ze které vedou schody do patra. V přízemí domu je dále obytná kuchyně, světnice a dvě komory. Konstrukce patra je v celém rozsahu roubená, opracování trámů a charakter vazeb je shodný s roubenou konstrukcí v přízemí. Ve středním dispozičním dílu je velká nečleněná síň se vstupem na pavlač. V patře je dále světnice, menší světnice a dvojice komor.
K dochovaným objektům areálu patří roubená stodola. Má obvyklé prostorové členění na průjezdný mlat a dvě perny. Zděná brána s brankou je situována na jihovýchodní straně dvora. Střední vyšší část s klenutým vjezdem je ukončená rovnou pultovou stříškou. Po stranách symetricky navazují nižší části s brankou a slepou brankou a kamenná zeď.
Roku 1918 byly dosavadní dřevěné kolny a sýpky s černou slaměnou střechou až k zemi nahrazeny novými zděnými. Roku 1929 strhla smršť ze stavení střechu, krov a komín. Nová střecha byla již pokryta eternitem.
Stavební spisy se dochovaly prakticky až z nejnovější doby. Roku 1976 byl objekt koupen státem, o sedm let později byly provedeny v rámci akce "Z" nutné údržbové práce. Statutární město Hradec Králové vlastní objekt od roku 1996.
Dům je velmi hodnotným dokladem roubené vesnické architektury z období na přelomu 18. a 19. století a je zapsán ve státním seznamu nemovitých kulturních památek. Po roce 1990 byly postupně rekonstruovány zděné hospodářské budovy, zděná brány a roubená stodola.
V roce 2001 byl proveden převod majetku ze státu na obec a 26. 11. 2001 ho přebírá do správy městská organizace, Hradecká kulturní a vzdělávací společnost, s.r.o.
V roce 2006 byla provedena revize původního projektu na rekonstrukci roubenky, která pak byla dokončena na jaře roku 2007. Ve světnici byla obnovena kachlová kamna s troubou a pecí na pečení chleba. Cílem oprav roubenky bylo zachovat původní charakter objektu, v maximálním rozsahu ponechat autentické konstrukce a pouze drobnými korekcemi odstranit rušivé zásahy. Vzhledem ke značnému poškození roubené konstrukce (místy byla silně narušena hnilobou a biologickými škůdci a v důsledku toho došlo k její částečné deformaci) bylo statické zajištění objektu řešeno vložením ocelové konstrukce, která převzala nosnou funkci roubené konstrukce a umožnila tak ponechat téměř všechny dochované prvky. Při nahrazování původních součástí novými byly užity shodné materiály a technologie (řemeslné zpracování). Účelem rekonstrukce byla oprava roubeného domu s předpokládaným využitím pro expoziční účely.
V roce 2008 byly na zahradě opraveny sklady a bylo vybudováno stálé pódium "Pod dubem", na kterém převážně v letních měsících pravidelně probíhají vystoupení kapel a folklorních souborů. O rok později došlo v areálu k otevření stylové hospůdky.
Od roku 2010 je pak inventář roubené chalupy rozšiřován kolekcí zařizovacích, hospodářských a řemeslnických předmětů, které pocházejí od královéhradeckých patriotů. Dále se podařilo získat původní královéhradecký ženský kroj, který představuje přímý odkaz na lokální lidovu tradici. Celá expozice přibližuje návštěvníkům obraz venkovského života na přelomu 19. a 20. století.
Šrámkův statek již několik let pravidelně ožívá folkorními a lidovými slavnostmi, sezónními výstavami, koncertními a divadelními vystoupeními, výtvarnými dílnami a aktivitami spolků.